Okolo kávy panuje spousty mýtů a polopravd. Nevěřil bych tomu, že ještě dneska potkám lidi, kteří zapřísáhle tvrdí, že je káva nezdravá. Zároveň ale i opačný názor lidí, že je káva zdravá a měli by ji pít všichni. Ani jedno samozřejmě není pravda.

Káva je u nás nejoblíbenějším stimulačním nápojem vůbec. Obsahuje ale nejen kofein, ale i látky zvyšující motivující a energizující molekuly – katecholaminy (dopamin, noradrenalin) a snižující adenosin (hormon únavy) a obsahují přes 1000 polyfenolů, které se v těle chovají jako antioxidanty. Lze najít studie, které potvrzují pozitivní efekt pití kávy jak na neurodegenerativní onemocnění, kardiovaskulární onemocnění, diabetes nebo jiné civilizační onemocnění.

Stejně tak ale jdou najít studie, které tvrdí přesný opak a hovoří o negativních účincích kávy na naše ledviny, játra, srdce i nadledvinky. Je potřeba si ale uvědomit, že není káva jako káva, stejně tak, jakože není člověk jako člověk.

Vždy je potřeba dbát na kvalitu. Nekvalitní káva může obsahovat plísně, mykotoxiny, pesticidy a volné radikály. Velmi také záleží na způsobu přípravy kávy a na tom, jakým způsobem ji pijete, kdy ji pijete, jaký jste metabolizátor kofeinu a jaké máte geny pro pití kávy. Tyhle všechny faktory rozhodují o tom, jestli pro vás káva bude zdravá nebo ne.

Máte geny pro pití kávy?

Všichni máme gen CYP1a2, který určuje to, jak budeme metabolizovat kofein, což se odehrává v játrech. Dr. Tom O’Bryan přišel na to, že tento gen se u populace vyskytuje ve dvou variantách.

Bylo zjištěno, že lidé, kteří mají gen CYP1A2 ve variantě 1F metabolizují kofein pomalu (cítí efekt ještě dlouho po jejím vypití), tak jim káva zvyšuje riziko infarktu před padesátým rokem až o 112%.

Ale lidé, kteří mají variantu 1A, metabolizují kofein rychle (velké nakopnutí, ale pouze na krátkou chvíli), tak jim pití kávy snižuje riziko riziko infarktu před padesátým rokem až o 61%.

Není ale ani tak potřeba si dělat genetické testy, abychom zjistili, jestli máme geny pro pití kávy nebo ne. Důležité je naslouchat svému tělu a pozorovat, jak se po kávě cítíme.

Pokud milujete kávu, zahřeje vás na srdci pokaždé, když si dáte šálek a zároveň se po ni cítíte dobře a nebo necítíte žádný znatelný efekt, můžete si kávu užívat do libosti.

Pokud se po kávě cítíte roztěkaní, roztřesení, unavení, potí se vám ruce, cítíte silné bušení srdce nebo máte mírnou úzkost, pravděpodobně máte variantu 1F a pití kávy nebude pro vás. Není ale potřeba zoufat.

Dobrá alternativa pro ty, kterým káva nedělá dobře může být třeba pití kvalitních japonských čajů typu Sencha a nebo konzumace hořké čokolády, která obsahuje látku jménem theobromin, která taky inhibuje adenosinové receptory (snižuje únavu a povzbuzuje), podobně jako káva.

Autor: Patrik Hrbáč